Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozpoznávání a tvoření vedlejších vět na 2. stupni ZŠ a v odpovídajících ročnících osmiletých gymnázií
DOBROVOLNÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na rozpoznávání a tvoření vedlejších vět u žáků na 2. stupni základních škol a u žáků odpovídajících ročníků osmiletých gymnázií. V teoretické části je popsáno složité souvětí souřadné i podřadné, klasifikace vedlejších vět a grafické znázornění souvětí. Součástí teoretické části je také rozbor a porovnání této problematiky v učebnicích českého jazyka pro 2. stupeň základní školy. Praktická část je zaměřena na znalost této problematiky u žáků 2. stupně základní školy a žáků odpovídajících ročníků osmiletého gymnázia.
Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.
Větosled v současné češtině
Chudobová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá větosledem v současné češtině. Jejím cílem je odhalit principy, jimiž se řídí pořadí vět uvnitř souvětných celků, a zjistit, do jaké míry je postavení hlavních a vedlejších vět ustálené. První oddíl shrnuje práce českých a slovenských lingvistů, kteří se vyjadřují k uvedené problematice, a představuje principy, jimž podléhá řazení vět v jednoduchých souvětích. Vymezuje typy vět s vázaným, obvyklým a volným větosledem. V závěru tohoto oddílu přinášíme přehled ustálenosti jednotlivých druhů vedlejších vět, který se stal odrazovým můstkem pro empirickou část. Druhá kapitola se věnuje větosledu vybraných jednoduchých hypotaktických souvětí. Zvolen je reprezentativní vzorek spojovacích prostředků. V podobě sondy do databáze Českého národního korpusu se snažíme nastínit větosled nejfrekventovanějších typů vedlejších vět uvozených těmito prostředky, který se uplatňuje v současné češtině.
Subordinate implicite clauses in Italian in comparison with French
DAŇKOVÁ, Klára
Prvním cílem této práce je popsat vedlejší implicitní věty v italštině a ve francouzštině a porovnat struktury těchto vět v obou jazycích. Dalším cílem je prozkoumat použití vedlejších vět tvořených gerundiem v italštině a ve francouzštině v korpusu žurnalistických textů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny některé základní pojmy a dále je stručně popsána morfologie a syntax nefinitních tvarů sloves v italštině a ve francouzštině. Větší část práce je pak věnována popisu vedlejších implicitních věty v italštině a ve francouzštině. V praktické části jsou analyzovány vedlejší věty gerundiální v obou jazycích pomocí korpusu InterCorp. Cílem analýzy je prozkoumat frekvenci, sémantiku a funkci gerundia v italštině a ve francouzštině v žurnalistických textech.
Vyjadřování příčiny ve španělských právnických textech
PROCHÁZKOVÁ, Pavla
Diplomová práce pojednává o vyjadřování příčiny ve španělštině a představuje analýzu vyjadřování příčiny na vybraném vzorku španělských právnických textů. Vyhledání a následná analýza příčinných vyjádření ve španělských právnických textech jsou hlavním cílem této diplomové práce. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje jazykové charakteristice španělských právnických textů a dále představuje jednotlivé způsoby vyjadřování příčiny ve španělštině. Praktická část představuje analýzu vyjadřování příčiny ve španělských právnických textech. Tato analýza je provedena na tisíci syntaktických celcích. Práce obsahuje resumé ve španělštině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.